Záření ve vesmíru

Kosmické záření

Jedná se o proud energetických částic, které pocházejí z kosmu a pohybují se vysokou rychlostí. Jejich cílem je dopad do zemské atmosféry. Z pravidla se jedná o protony a jádra hélia, kterých je v kosmickém záření na 99%. Zbytek 1% jsou elektrony, jádra jiných atomů a elementární částice. 

Původ kosmického záření není doposud objasněn: Část kosmického záření pochází ze Slunce, z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru: v roce 2017 se zjistilo, že zdrojem částic jsou oblasti mimo naší galaxii a občas vznikne i při explozi supernovy. 

Sluneční záření

Sluneční záření přichází na Zemi skrze vesmír ze Slunce a to společně se solární radiací, která vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce. Většina záření ze Slunce se dokáže přeměnit v jiný druh - energie fosilních paliv, energie větru a biomasy. Dále také se záření ze Slunce mění v teplo. Sluneční záření můžeme využívat i uměle a to například pro solární panely. 

Spektrum slunečního záření můžeme rozdělit na ultrafialové, viditelné a infračervené. Viditelné tvoří zhruba 45% dopadajícího záření. Zbytek záření je pohlcena atmosférou.