Planety


Slunce

Jedná se o spektrální hvězdu třídy G2V, která je vzdálena od Země 149 600 000 kilometrů (1 AU) a její stáří je více než 4,6 miliardy let. Slunce obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti 28 000 světelných let (LY). Tento oběh trvá z pravidla 226 milionů let. Slunce je centrem naší sluneční soustavy. Na Slunci probíhají neustále termonukleární reakce.

Země

Země je třetí planetou od Slunce. Je porostlá vegetací, nachází se zde voda, kyslík a probíhají zde všem známé procesy. Je to jediná planeta, na které je zatím v současné době potvrzen život. Jelikož se jedná o naší planetu, tak o ní víme plno věcí.

Saturn

Jedná se o druhou největší planetu sluneční soustavy. patří mezi plynné obry. Údajně planeta nemá povrch, ale jen hustou atmosféru. Je tvořena převážně vodíkem a tozhruba z 96,3 %. Planeta má kolem sebe několik viditelných prstenců. Má celkem potvrzených 62 měsíců, které se nacházejí kolem planety. Největší z nich je Titan, který je částečně tvořen pevným jádrem a ledem. NASA uvažuje o tom, že by se měl na měsíci Titan nacházet i život. A to z toho důvodu, že jsou na měsíci podobné podmínky, jako na Zemi. Na povrch měsíce však dopadá malé množství světla.

Pluto

V současné době se o této planetě na základních školách již nehovoří. Planeta byla vyřazena z klasického výčtu planet a zařazena mezi trpasličí planety. Jedná se o kamennou a ledovou planetu. Jeho vzdálenost od Slunce je 49 AU. Objevena byla údajně v roce 1930, ale hovoří o ní již lidé z Mezopotámie. 

Merkur

Merkur se nachází nejblíže Slunci a je nejmenší planetou naší sluneční soustavy (pokud nebudeme zmiňovat Pluto). Je vzdálena od Slunce 57 910 000 kilometrů. Merkur obíhá kolem Slunce a oběh trvá 88 pozemských dní. Má magnetické jádro a teploty jsou zde nestabilní. V noci teplota dosahu až mínus 183 stupňů a ve dne teplota šplhá až k 429 stupňům.

Mars

Jedná se o čtvrtou planetu od Slunce v naší sluneční soustavě. Je to planeta, kde sice není prokázaný život v současné době, ale podle NASA zde kdysi život byl či planeta probíhá transformací. Několik sond přivezlo bakterie. Sondy zde vyfotografovaly i zajímavé útvary, které strhly velké debaty. Na severu i na jihu se nachází kusy ledu a NASA odhalila, že zde jsou i vyschlá koryta řek a oceánů. S touto planetou se počítá do budoucna, že bude osídlena a led rozpuštěn, aby se zde nechalo dýchat.

Uran

Jedná se o sedmou planetu od Slunce. Je třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě. Řadí se mezi plynné obry. Chemickým složením se planet podobá Neptunu - je složen převážně z vodíku a z helia. Je to planeta, kde je nejchladněji ve sluneční soustavě - teplota se zde pohybuje kolem - 220 stupňů. 

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce, od kterého je vzdálena 108 200 000 km. Oběh kolem Slunce trvá 225 pozemských dnů. Délka dne na Venuši trvá 116 dní a 18 hodin. Tato planeta je naší Zemi hodně podobna - není zde však žádná vegetace a nejsou zde ani známky po vodě i přesto, že zde jsou kyselé deště. Dochází zde často k zemětřesení a k sopečné činnosti. Na polech se nachází vrstvy sněhu a ledu. Planeta je osvětlena méně než Země.

Jupiter

Jedná se o největší planetu sluneční soustavy. Planeta je vzdálena od Slunce 778 500 000 kilometrů a než oběhne Slunce, tak to trvá 12 let. Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Celou planetu obklopuje silné radiační pole. Předpokládá se, že planeta je tvořena héliem a vodíkem, základem je však pevné jádro s těžkými prvky. Kolem planety se nacházejí čtyři velké měsíce - Io (nachází se zde více než 400 aktivních sopek), Europa (nachází se zde ledová krusta a pod ní nejspíše velký oceán, v atmosféře se nachází kyslík), Ganymed (pokryt leden, předpokládá se, že je zde podzemní oceán, v atmosféře se nachází malé procento kyslíku) a Callisto (pokryt jen horninou).

Neptun

Jedná se o osmou nejvzdálenější planetu od Slunce, která je plynného charakteru. Tato planeta patří do kategorie "ledových obrů". Podle posledních pozorování se zjistilo, že na Neptunu dochází ke střídání ročních období podobně, jako je tomu na planetě Zemi. Neptun má 14 měsíců, které obíhají kolem planety. Teploty se zde pohybují kolem - 220 stupňů. 

Úkoly

Domácí úkoly, samostatné práce a práce v hodině.

Úkol č. 1.

Vyhledejte si další doplňující informace k planetám, vyberte si jednu z planet a tu od prezentujte během hodiny. 

Úkol č. 2. 

Za jak dlouho doletí raketoplán od Slunce na Pluto, když vzdálenost je 49 AU a rychlost raketoplánu je 8 567 km/hod. 

Úkol č. 3. 

O jakých planetách se zmiňuje dávná historie, najděte informace z historie apod., vše zaznamenejte na A4. 


Nová planeta

Exoplaneta Ross 128 b

Souhvězdí Panna

V červenci roku 2017 byla objevena exoplaneta s označením "Ross 128 b" přístrojem HARPS na observatoři LaSilla v Chile (jeden z největších teleskopů na světě). Ross 128 je druhou nejbližší planetou, která je naší Zemi velice podobná. Je 1,35 krát větší než naše planeta a obíhá 20x blíže ke své hvězdě než Země obíhá kolem Slunce. To znamená, že planeta je o něco více teplejší než naše. Když uplyne na naší palnetě jeden den, tak na planetě Ross 128 uplyne 10 dnů (1 měsíc na Zemi = 300 dní na Ross planetě, 1 rok na Zemi = 9 let na Ross planetě). 

Ross 128 je od planety Země vzdálen jen 11 světelných let (10 bilionů kilometrů) a jedná se o planetu s označením červený trpaslík. Na této planetě se dle HARPS mají nacházet horniny podobné Zemi. Planeta má o něco větší jádro než Země a klima je zde stejné, jako na naší planetě. To znamená, že je zde dle NASA a HARPS dýchatelný kyslík a tekoucí voda. Teplota přes poledne se zde má pohybovat kolem 40 až 50 stupňů Celsia.

Tato planeta se pohybuje po šikmé dráze a v roce 2030 by měla být od nás vzdálena pohých 5 světelných let a v roce 2080 by vzdálenost měla být kolem 0,5 světelných let. Astronomové se v současné době snaží dát dohromady výpravu, která bude moci v roce 2050 cestovat právě na tuto planetu.

MACS J114 Icarus - Slunce jiné galaxie

Spirálová galaxie

V roce 2018 byla objevena nejvzdálenější spektrální hvězda třídy G2V pomocí Hubbleova teleskopu, která se nachází od Země ve vzdálenosti 9,8 miliardy světelných let. Je to doposud nejvzdálenější hvězda, která kdy byla objevena. Pokud by se k této hvězdě chtěla dostat posádka raketoplánu se světelným pohonem, tak by cesta zabrala stovky let a to i přesto, že by posádka ve své podstatě cestovala časem.

Tato hvězda je 100x jasnější než naše Slunce a její stáří je odhadováno na 13,8 miliardy let. To znamená, že je starší než naše Slunce - pochází tedy ze starého vesmíru.

My tuto hvězdu můžeme pozorovat i ze Země a to v miniaturním tvaru.

Nibiru - planeta X

Kuiperův pás za Neptunem

O planetě Nibiru hovoří již legendy starověké Mezopotámie. Tato planeta byla označena již v roce 5000 př.n.l. a později potvrzena společností NASA v roce 1999. Znovu vešla ve známost v roce 2004, 2014 a v roce 2020. Astronomové tuto planetu označují, jako X a to z důvodu, že nelze přesně určit odkud přesně pochází - pohybuje se po šikmé dráze podobně, jako Ross 128. Její putování vesmírem je však dlouhé a tak nelze přesně určit z jakého souhvězdí přichází.

Dr. Scott Sheppard si této planety všiml v roce 2014. V této době se nacházela u planety Neptun. Tato planeta byla poprvé v současné době spatřena v roce 1999 teleskopem z Havaje.

Staré legendy hovoří o tom, že na planetě žijí dávní bohové a odtud má pocházet i bájný bůh Enki a Enlil.

Planeta je dle vědců podobna Zemi. Teplota se zde má pohybovat dle místa, kde se zrovna pohybuje - většinou však kolem 40 stupňů. Dle Dr. Shepparda je v současné době viditelná z Los Angeles, Číny a Skandinávie. Napoledy se měla dle vědců přiblížit Zemi kolem roku 10 tisíc př.n.l.

Exoplaneta - Gilese 581G

Souhvězdí Vah

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo nemo enim ipsam voluptatem quia voluptas sit.

Quia voluptas sit aspernatur aut odit aut fugit sed quia consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque porro quisquam est qui dolorem.

e hvězda v souhvězdí Vah, která je vzdálena od Země asi 22 světelných let[11] a je červeným trpaslíkem spektrálního typu M3V. Má hmotnost třetiny našeho Slunce a je 89. nejbližší známou hvězdou.[12] Pozorování naznačují, že hvězda má planetární systém, který obsahuje čtyři a nepotvrzené další dvě planety; Gliese 581 e, b, a c jsou potvrzené už delší dobu. V roce 2007 vědci potvrdili existenci planety d. Planety f a g jsou nepotvrzené. Gliese 581 byla předmětem značné pozornosti, byla u ní možnost existence první obyvatelné exoplanety. Nejprve byla pozornost věnována planetě c, poté planetám d a g.[13]

V dubnu 2007 si získala pozornost Gliese 581 c, první exoplaneta, která měla hmotnost podobnou Zemi, a která byla nalezena poblíž obyvatelné zóny hvězdy. Od té doby bylo prokázáno podle známých klimatických modelů, že planeta má pádivý skleníkový efekt a je s největší pravděpodobností příliš horká, aby byla obyvatelná a podobá se Venuši. Planeta Gliese 581 d se může nacházet uvnitř obyvatelné zóny, nebo jen málo za vnější hranicí obyvatelné zóny hvězdy (v závislosti na skleníkovém efektu její atmosféry), analogií pro ni je Mars.[13][14]

Objev Gliese 581 e byl ohlášen v dubnu 2009;[15] a v této době byla planetou s nejmenší hmotností v obyvatelné zóně hvězdy, známou u hvězdy hlavní posloupnosti.

Další pozornost vyvolala hvězda v září 2010, kdy byl oznámen objev planety Gliese 581 g, která měla mít oběžnou dráhu mezi planetami c a d, a bylo pravděpodobné, že planeta má s největší pravděpodobností vhodné podmínky pro existenci kapalné vody na svém povrchu. Nacházet se měla též uprostřed obyvatelné zóny.[16] Její existence je ale sporná, planeta nebyla potvrzena.[17][13][18]

Dne 27. listopadu 2012 Evropská kosmická agentura oznámila objev kometárního disku, který obsahuje nejméně desetkrát více těles než Kuiperův pás ve Sluneční soustavě. Tím je omezena existence planet za vzdáleností 0,75 AU od Gliese 581.[19]

Planety obíhají kolem Gliese 581 se sklonem mezi 30 až 70 stupňů, jestliže je rovina ekliptiky definována prachovým diskem hvězdy.[24]

Okolo hvězdy obíhá tři až šest planet. Gliese 581 b, přibližně velikosti Neptunu, byla objevena v srpnu 2005 a byl pátou planetou, která byla objevena u červeného trpaslíka. Tato vnitřní planeta je nejméně 16 krát hmotnější než Země (má hmotnost podobnou Neptunu) a oběžná doba planety okolo Gliese 581 je pouhých 5,4 dne.[8]

Další planeta, Gliese 581 c, byla objevena v dubnu 2007.[21] Ve svém článku v roce 2007, Udry a spol. tvrdí, že pokud Gliese 581 c má složení stejné jako Země, mohla by mít poloměr 1,5 Země. V době svého objevu byla Zemi nejpodobnější ze všech známých exoplanet.[21]

Přímé měření poloměru planety nelze uskutečnit, protože při pohledu ze Země planeta netranzituje, nepřechází přes disk hvězdy. S minimální hmotností zhruba pětinásobku Země nebo třetiny Neptuna Gliese 581 c obíhá uvnitř obyvatelné zóny své mateřské hvězdy.[25] Průměrná povrchová teplota černého tělesa se odhaduje mezi −3° C (pro albedo jako má Venuše) a 40° C (pro albedo Země),[21] nicméně, povrchová teplota by mohla být mnohem vyšší (přibližně 500 stupňů Celsia) v důsledku skleníkového efektu podobného, jaký je na Venuši.[26] Někteří astronomové věří, že systém mohl projít planetární migrací a Gliese 581 c se mohla vytvořit za čárou mrazu a její složení se podobá ledovým měsícům Sluneční soustavy, jako je Ganymed. Gliese 581 c vykoná jeden oběh kolem hvězdy za necelých 13 dní.[21]

Srovnání obyvatelné zóny Slunce a Gliese 581

Dle pozorování v planetárním systému měla být i třetí planeta, Gliese 581 d, s hmotností zhruba 7 Zemí, nebo poloviny Uranu, a jeden oběh kolem hvězdy měla vykonat za 66,8 pozemských dní.[21][27][28] Její oběžná dráha se nachází na vnější hranici obyvatelné zóny Gliese 581, a byla kandidátem života na bázi uhlíku.[15][26]

Objev čtvrté planety, Gliese 581 e, byl ohlášen dne 21. dubna 2009 a potvrzen v září 2012.[17] Tato planeta, s minimální hmotnosti 1,9 Země, byla v té době nejméně hmotnou potvrzenou exoplanetou obíhající kolem hvězdy hlavní posloupnosti. Jeden oběh kolem hvězdy jí trvá 3,15 dne.[15][28]

Dne 27. listopadu 2012 Evropská kosmická agentura oznámila, že Herschelova vesmírná observatoř objevila okolo hvězdy kometární disk ve vzdálenosti 25 ± 12 AU, který může dosahovat až do vzdálenosti 60 AU.[24] Může se v něm nacházet nejméně 10krát více komet než ve Sluneční soustavě. To pravděpodobně planety o hmotnosti Saturnu ve vzdálenosti větší než 0,75 AU.[19] Nicméně další (neobjevená) planeta ve vzdálenosti větší než 5 AU, může kometární disk doplňovat.[24]


Exoplaneta - Kepler 1625b

Extrasolární planeta

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo nemo enim ipsam voluptatem quia voluptas sit.

Quia voluptas sit aspernatur aut odit aut fugit sed quia consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque porro quisquam est qui dolorem.

Kepler-1625b je extrasolární planeta (exoplaneta) obíhající kolem žluté hvězdy Kepler-1625 asi 2 500 parseků daleko [2] . Velký plynný gigant má přibližně stejný poloměr jako Jupiter [3] a obíhá kolem své hvězdy každých 287,4 dní. [4] V roce 2017 byly pomocí fotometrických pozorování shromážděných Keplerovou misí nalezeny náznaky exomonu velikosti Neptun na oběžné dráze planety [5] [6] . Další důkazy o Neptunově měsíci byly nalezeny v následujícím roce pomocí Hubblova kosmického dalekohledu , kde dvě nezávislé linie důkazů omezovaly hmotnost a poloměr na Neptunovu podobu [3]. Masový podpis byl nezávisle obnoven dvěma dalšími týmy [7] [8] . Podpis radiusu však nezávisle získal jeden z týmů [8], ale nikoli druhý [7] . Původní objevovací tým později ukázal, že tato druhá studie se zdá být ovlivněna zdroji systematických chyb, které mohou ovlivňovat jejich zjištění [9] .

Hmotnost a poloměr

Kepler-1625b je plynný gigant velikosti Jovian , typ planety s poloměrem několikanásobně větším než Země a většinou složený z vodíku a hélia. Je to 11,4krát větší poloměr Země, přibližně stejný jako poloměr planety Jupiter . Na základě pozorování radiální rychlosti je však až 11,6krát hmotnější (asi 3 700 hmotností Země ) [1] . Tím se dostává těsně pod hranici fixace deuteria , která je kolem 13 hmot Jupiteru . Masivnější a Kepler-1625b by byl hnědý trpaslík . Tato hodnota hmotnosti však odpovídá pouze horní hranici 3-sigma a hmotnost planety zůstává v tuto chvíli nezjištěná [1] .

Dráha a teplota

Na rozdíl od plynných gigantů v naší sluneční soustavě obíhá Kepler-1625b mnohem blíže, o něco blíže než orbitální poloměr Země kolem Slunce [3] . Planetě obíhá kolem Kepler-1625 287 dní, tedy zhruba 0,786 let, což je důsledek o něco větší hmotnosti hvězdy než Slunce . Kepler-1625b přijímá 2,6krát více slunečního záření než Země [3] , což znamená, že leží na vnitřním okraji obyvatelné zóny [10] . Jelikož však planeta pravděpodobně nemá pevný povrch, jsou tělesa kapalné vody nemožná.



© 2019 Mgr. Martin Janda, DiS., DiS., MLJ. - Na tento web se vztahuje zákon 152/a,b - jedná se o učitelský/žákovský web, který není součástí žádné školy. Pokud tak bude označen, tak bude postupováno, dle platného zákona. Stejně tak není dovoleno kopírovat obsah nacházející se na webových stránkách anebo na partnerském webu. 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky