Slunce

Jedná se o spektrální hvězdu třídy G2V, která je vzdálena od Země 149 600 000 kilometrů (1 AU) a její stáří je více než 4,6 miliardy let. Slunce obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti 28 000 světelných let (LY). Tento oběh trvá z pravidla 226 milionů let. Slunce je centrem naší sluneční soustavy. Na Slunci probíhají neustále termonukleární reakce.

Země

Země je třetí planetou od Slunce. Je porostlá vegetací, nachází se zde voda, kyslík a probíhají zde všem známé procesy. Je to jediná planeta, na které je zatím v současné době potvrzen život. Jelikož se jedná o naší planetu, tak o ní víme plno věcí.

Saturn

Jedná se o druhou největší planetu sluneční soustavy. patří mezi plynné obry. Údajně planeta nemá povrch, ale jen hustou atmosféru. Je tvořena převážně vodíkem a tozhruba z 96,3 %. Planeta má kolem sebe několik viditelných prstenců. Má celkem potvrzených 62 měsíců, které se nacházejí kolem planety. Největší z nich je Titan, který je částečně tvořen pevným jádrem a ledem. NASA uvažuje o tom, že by se měl na měsíci Titan nacházet i život. A to z toho důvodu, že jsou na měsíci podobné podmínky, jako na Zemi. Na povrch měsíce však dopadá malé množství světla.

Pluto

V současné době se o této planetě na základních školách již nehovoří. Planeta byla vyřazena z klasického výčtu planet a zařazena mezi trpasličí planety. Jedná se o kamennou a ledovou planetu. Jeho vzdálenost od Slunce je 49 AU. Objevena byla údajně v roce 1930, ale hovoří o ní již lidé z Mezopotámie. 

Merkur

Merkur se nachází nejblíže Slunci a je nejmenší planetou naší sluneční soustavy (pokud nebudeme zmiňovat Pluto). Je vzdálena od Slunce 57 910 000 kilometrů. Merkur obíhá kolem Slunce a oběh trvá 88 pozemských dní. Má magnetické jádro a teploty jsou zde nestabilní. V noci teplota dosahu až mínus 183 stupňů a ve dne teplota šplhá až k 429 stupňům.

Mars

Jedná se o čtvrtou planetu od Slunce v naší sluneční soustavě. Je to planeta, kde sice není prokázaný život v současné době, ale podle NASA zde kdysi život byl či planeta probíhá transformací. Několik sond přivezlo bakterie. Sondy zde vyfotografovaly i zajímavé útvary, které strhly velké debaty. Na severu i na jihu se nachází kusy ledu a NASA odhalila, že zde jsou i vyschlá koryta řek a oceánů. S touto planetou se počítá do budoucna, že bude osídlena a led rozpuštěn, aby se zde nechalo dýchat.

Uran

Jedná se o sedmou planetu od Slunce. Je třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě. Řadí se mezi plynné obry. Chemickým složením se planet podobá Neptunu - je složen převážně z vodíku a z helia. Je to planeta, kde je nejchladněji ve sluneční soustavě - teplota se zde pohybuje kolem - 220 stupňů. 

Venuše

Venuše je druhá planeta od Slunce, od kterého je vzdálena 108 200 000 km. Oběh kolem Slunce trvá 225 pozemských dnů. Délka dne na Venuši trvá 116 dní a 18 hodin. Tato planeta je naší Zemi hodně podobna - není zde však žádná vegetace a nejsou zde ani známky po vodě i přesto, že zde jsou kyselé deště. Dochází zde často k zemětřesení a k sopečné činnosti. Na polech se nachází vrstvy sněhu a ledu. Planeta je osvětlena méně než Země.

Jupiter

Jedná se o největší planetu sluneční soustavy. Planeta je vzdálena od Slunce 778 500 000 kilometrů a než oběhne Slunce, tak to trvá 12 let. Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Celou planetu obklopuje silné radiační pole. Předpokládá se, že planeta je tvořena héliem a vodíkem, základem je však pevné jádro s těžkými prvky. Kolem planety se nacházejí čtyři velké měsíce - Io (nachází se zde více než 400 aktivních sopek), Europa (nachází se zde ledová krusta a pod ní nejspíše velký oceán, v atmosféře se nachází kyslík), Ganymed (pokryt leden, předpokládá se, že je zde podzemní oceán, v atmosféře se nachází malé procento kyslíku) a Callisto (pokryt jen horninou).

Neptun

Jedná se o osmou nejvzdálenější planetu od Slunce, která je plynného charakteru. Tato planeta patří do kategorie "ledových obrů". Podle posledních pozorování se zjistilo, že na Neptunu dochází ke střídání ročních období podobně, jako je tomu na planetě Zemi. Neptun má 14 měsíců, které obíhají kolem planety. Teploty se zde pohybují kolem - 220 stupňů. 

V červenci roku 2017 byla objevena exoplaneta s označením "Ross 128 b" přístrojem HARPS na observatoři LaSilla v Chile (jeden z největších teleskopů na světě). Ross 128 je druhou nejbližší planetou, která je naší Zemi velice podobná. Je 1,35 krát větší než naše planeta a obíhá 20x blíže ke své hvězdě než Země obíhá kolem Slunce. To znamená, že planeta je o něco více teplejší než naše. Když uplyne na naší palnetě jeden den, tak na planetě Ross 128 uplyne 10 dnů (1 měsíc na Zemi = 300 dní na Ross planetě, 1 rok na Zemi = 9 let na Ross planetě). 

Ross 128 je od planety Země vzdálen jen 11 světelných let (10 bilionů kilometrů) a jedná se o planetu s označením červený trpaslík. Na této planetě se dle HARPS mají nacházet horniny podobné Zemi. Planeta má o něco větší jádro než Země a klima je zde stejné, jako na naší planetě. To znamená, že je zde dle NASA a HARPS dýchatelný kyslík a tekoucí voda. Teplota přes poledne se zde má pohybovat kolem 40 až 50 stupňů Celsia.

Tato planeta se pohybuje po šikmé dráze a v roce 2030 by měla být od nás vzdálena pohých 5 světelných let a v roce 2080 by vzdálenost měla být kolem 0,5 světelných let. Astronomové se v současné době snaží dát dohromady výpravu, která bude moci v roce 2050 cestovat právě na tuto planetu.

V roce 2018 byla objevena nejvzdálenější spektrální hvězda třídy G2V pomocí Hubbleova teleskopu, která se nachází od Země ve vzdálenosti 9,8 miliardy světelných let. Je to doposud nejvzdálenější hvězda, která kdy byla objevena. Pokud by se k této hvězdě chtěla dostat posádka raketoplánu se světelným pohonem, tak by cesta zabrala stovky let a to i přesto, že by posádka ve své podstatě cestovala časem.

Tato hvězda je 100x jasnější než naše Slunce a její stáří je odhadováno na 13,8 miliardy let. To znamená, že je starší než naše Slunce - pochází tedy ze starého vesmíru.

My tuto hvězdu můžeme pozorovat i ze Země a to v miniaturním tvaru.

O planetě Nibiru hovoří již legendy starověké Mezopotámie. Tato planeta byla označena již v roce 5000 př.n.l. a později potvrzena společností NASA v roce 1999. Znovu vešla ve známost v roce 2004, 2014 a v roce 2020. Astronomové tuto planetu označují, jako X a to z důvodu, že nelze přesně určit odkud přesně pochází - pohybuje se po šikmé dráze podobně, jako Ross 128. Její putování vesmírem je však dlouhé a tak nelze přesně určit z jakého souhvězdí přichází.

Dr. Scott Sheppard si této planety všiml v roce 2014. V této době se nacházela u planety Neptun. Tato planeta byla poprvé v současné době spatřena v roce 1999 teleskopem z Havaje.

Staré legendy hovoří o tom, že na planetě žijí dávní bohové a odtud má pocházet i bájný bůh Enki a Enlil.

Planeta je dle vědců podobna Zemi. Teplota se zde má pohybovat dle místa, kde se zrovna pohybuje - většinou však kolem 40 stupňů. Dle Dr. Shepparda je v současné době viditelná z Los Angeles, Číny a Skandinávie. Napoledy se měla dle vědců přiblížit Zemi kolem roku 10 tisíc př.n.l.

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo nemo enim ipsam voluptatem quia voluptas sit.

Quia voluptas sit aspernatur aut odit aut fugit sed quia consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque porro quisquam est qui dolorem.

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Rem aperiam eaque ipsa quae ab illo inventore veritatis et quasi architecto beatae vitae dicta sunt explicabo nemo enim ipsam voluptatem quia voluptas sit.

Quia voluptas sit aspernatur aut odit aut fugit sed quia consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque porro quisquam est qui dolorem.