Dvoudobý spalovací motor

Ve své podstatě se jedná o dvoutaktní spalovací pístový motor, jehož pracovní cyklus proběhne za jednu otáčku klikové hřídele anebo také dvou zdvihů pístu proběhnou čtyři pracovní fáze a směs paliva a vzduchu je ve válci zapálena elektrickou jiskrou, kterou vytvoří zapalovací svíčka.

Tím se liší od dvoudobého vznětového motoru, kde dochází k samovznícení vstříknutého paliva díky zvýšené teplotě stlačeného vzduchu.

Narozdíl od čtyřdobého spalovacího motoru obstarávají přívody zápalné směsi místo ventilů píst a kanály. Píst při svém pohybu otevírá a zavírá kanály. U novějších motorů ovládá sání pod píst šoupátkový rozvod nebo klapky.

Mazání u zážehového dvoudobého motoru je prováděno olejem rozpuštěným v palivu. Tlakové oběhové mazání, používané u čtyřdobých motorů, nelze použít, protože na pracovním cyklu se podílí i dolní plocha pístu.

Oproti čtyřodbému motoru je dvoudobý spalovací motor jednodušší v rámci konstrukce a také lehčí. A při stejných otáčkách mají stejný výkon. Negativní stránkou je však nižší účinnost stoje.

Vynálezce dvoudobého spalovacího motoru byl skotský inženýr Dugald Clerk, který tento typ motoru zkonstruoval již v roce 1878.

Pracovní fáze:

Sání a komprese - píst se pohybuje od spodní části k horní části a v klikové části vzniká podtlak a tím se nasaje do klikové skříně zápalná směs.

Expanze a výfuk - poté přeskočí jiskra, nastává zážeh a expanze, při níž je píst tlačen nahoru.

Mezi součásti dvoudobého spalovacího motoru patří skříň (hlava válců, válce, kliková skříň), klikový mechanizmus (píst, ojnice, kliková hřídel), zařízení pro tvoření směsi (karburátor či vstřikovací zařízení) a pomocná zařízení (zapalování, chlazení motoru, výfuková a mazací soustava.

Mezi výhody dvoudobého spalovacího motoru patří to, že motor má extrémně rychlé reakce na přidávání plynu. Má prakticky neomezené rozpětí otáček a vyšší měrný výkon. Výhodou je také jednodušší konstrukce, menší hmotnost a možnost opačné rotace bez převodů.

Mezi nevýhody patří nedokonalé spalování paliva, větší spotřeba paliva a oleje. A větší hlučnost či rychlejší opotřebení.

Využívá se u mopedů a jednoduchých strojů.

Mazání dvoudobého spalovacího motoru je zajištěno olejem, který se přidává do paliva. Při spalování paliva je tedy současně spalován i olej.

Nevýhodou tohoto spalování je to, že při samotné spalování vzniká karbon, který zanáší spalovací motory i výfukové potrubí, což negativně ovlivňuje výkon a chod motoru.

Vrstva nánosů karbonu na výfukovém potrubí může kdykoliv zahořet či dojde k chemickému rozkladu.

K zanášení motorů docházelo až do 70. let minulého století. Později se přešlo na jiné oleje a v současné době využíváme již moderních směsí oleje většinou s nanotechnologií. K podobnému ředění oleje do paliva dochází i u řetězové pily.

Animace klikového mechanismu

Karburátor

Formule 1

Motory Formule 1 ve své podstatě obsahují dvoudobé spalovací motory, které jsou však ještě upravené, aby jejich výkon byl vyšší než u klasického motoru. Dvoudobé spalovací motory měla Formule 1 hlavně mezi lety 1934 - 1937 a to z toho důvodu, že vozidla měla hmotnostní limit. Musela totiž vážit do 750 kg, tak proto se nasadil jen dvoudobý spalovací motor. Dnes je tomu trochu jinak.

Typ 90 - Panzer

Zajímavým případem použití dvoudobého motoru je japonský tank Typ-90-Panzer, který využívá dvoudobý dieselový motor Mitsubishi s přímým vstřikováním paliva a Rootsovým dmychadlem.

BVP M113 USA

Americký obrněný transportér BVP M113 USA je vybaven vodou chlazeným dvoudobým dieselovým motorem

Moderní technologie

Mnoho dnešních dvoudobých motorů je vybaveno řízenými výfukovými ventily a sacími kanály. Vyplachování je zajištěno samostatnými plnicími čerpadly. Tím se dosahuje čistější výměny, není nutné mazání směsí paliva s olejem, kliková hřídel běží stejně jako u čtyřdobého motoru v ložiskách mazaných tlakovým olejem. Tyto motory jsou vhodné spíše pro pomalu běžné motory - lodě apod.