Hyperjádro

Jedná se o atomové jádro, které obsahuje kromě nukleonů nejméně jeden hyperon, a má nenulovou toleranci či podivnosti, jak se v této profesi říká. Hyperjádro označujeme levým indexem Λ (případně Σ0), například "8Λ Be". V současné době známe více než 30 druhů hyper-jader, které mají až několikanásobnou podivnost. První hyper-jádro vzniklo v roce 2010 na Zemi a tehdy dostalo ještě název "anti-hyper-jádro".

Hyper-jádro může vzniknout změnou podivnosti jádra například při prostém zachycení hyperonu či mezonu, anebo pro interakci mezonu s jaderným nukleonem.

Hyper-jádra jsou nestabilními prvky. Střední doba života leží pro většinu připravených hyper-jader v intervalu mezi 10-11 sekundami.

Mezonový rozpad probíhá rozpadem hyperonu v jádře za vzniku π- (Λ ⇒ p+π-) nebo π0 (Λ ⇒ n+π0), který vyletuje z jádra.

Uvolněná energie se pohybuje kolem 40 MeV. U lehčích jader může dojít i k současnému uvolnění nukleonu nebo rozštěpení jádra (přičemž zbylé jádro má velkou vazebnou energii na nukleon).

Při bezmezonovém rozpadu dochází k interakci hyperonu s protonem (Λ+p ⇒ p+n) nebo neutronem (Λ+n ⇒ n+n). Bezmezonový rozpad se pozoruje zpravidla u těžkých jader. Energie uvolněná při bezmezonovém rozpadu je oproti mezonovým rozpadům zhruba o 140 MeV vyšší (tento rozdíl dobře odpovídá klidové energii pionu).