Akustika


Vesmírná akustika

Pokud si někdo z Vás myslí, že vesmír je tichý, tak se plete. Tak, jak k nám hovoří planeta Země, tak k nám hovoří i další planety, hvězdy a i jiná tělesa. Není to tak, že planety hovoří naším jazykem, ale vydávají určité zvuky, které vznikají díky zakřivení vesmíru a pomocí plynů, jenž se nacházejí na planetách i v samotném kosmu. Jak je vesmír zakřiven, tak pohlcuje plyny a to jak na planetách, tak i jinde. Tyto plyny se stále vtahují a odtahují do a od zakřiveného prostoru, čímž vzniká zvuk, který se šíří určitou cestou i na miliony světelných let. V současné době máme zmapované zvuky, které pocházejí ze všech planet v naší galaxii a dokonce víme, že i další galaxie jsou na tom podobně. Například z galaxie Perseus, kde se nachází dalších 250 galaxií se svými hvězdami, je slyšet zvuk tzv. "chrlící černé díry", jenž směrem k naší Zemi chrlí mocný proud energie. V současné době ale ještě netušíme, jak nás tento proud energie může ovlivnit. 

Akustika jako taková má celou řadu disciplín, které se rozdělují dle svého zařazení. Můžeme tedy hovořit o akustice hudební, fyzikální, lingvistické, stavební a vesmírné. Jedná se tedy o velký vědní obor, který se zabývá vznikem zvukového vlnění, šířením, přenosem a vnímáním. Akustika patří mezi nejstarší obory fyziky a její vznik můžeme datovat již do biblických dob, když Izraelité pro dobytí Kaneanu použili zvukové či akustické dělo, které zbouralo hradby města.


Jak se tvoří zvuk:

Zvuk se šíří ve všech látkách, nešíří se však ve vakuu. Šíří se vlněním - zvuková vlna postupně stlačuje a roztahuje vzduch. V plynech a kapalinách se šíří zvuk vlněním podélným. V pevných látkách to je vlněním podélným a příčným. Rychlost zvuku je závislá na teplotě prostředí a na prostředí, kde se zvuk šíří. Nejrychleji se zvuk šíří v kovech a kapalinách. Nejpomaleji je to ve vzduchu, protože zde dochází ke zřeďování a zhušťování vzduchu (rychlost zvuku venku, pokud je mráz ke 332 m/s a pokud je krásných 20 stupňů nad nulou, tak se zvuk šíří rychlostí 340 m/s). Ve vodě je rychlost zvuku 1460 m/s., v kovech 5000 m/s. a v dřevu se zvuk šíří rychlostí až 4000 m/s. Rychlost zvuku můžeme rozdělit na podzvukovou a nadzvukovou. Například, když letí letadlo, tak se šíří zvuk a vznikají podélné vlny. Nadzvukové letadlo (stíhačky) přelétávají své vlnoplochy a zároveň tvoří další čímž se tyto zvuky překrývají. 

Odraz zvuku:

Zvuk se odráží úplně stejně, jako například vlny na rybníce. Pokud se zvuk šíří vzduchem a narazí na překážku, tak se vrací. Vyslaný a odražený zvuk uslyšíme odděleně s rozdílem cca 0,1 až 17 sekund, záleží na vzdálenosti místa odrazu. Tomuto jevu se říká ozvěna.

Jak se tvoří zvuk


Kundtova trubice


Pohlcování zvuku:

Pokud chceme zvuk pohltit, tak musíme použít nějakého materiálu k tomu určenému, jinak se bude zvuk rozléhat například jako je tomu v místnosti bez nábytku či malým procentem nábytku. K pohlcování zvuku slouží například záclony, koberce či klasický nábytek.

Příklad číslo 1.:

Zadání:

Jak daleko je skála, od které se ozvěnou vrátil zvuk za 1,5 sekundy?

Zápis:

t = 1,5 s

v = 340 m/s

s = ? (m)

Vzoreček a výpočet:

s = v . t

s = 340 . 1,5

s = 510 m

s = 510 : 2 = 255 metrů

Odpověď:

Zvuk urazil vzdálenost ke skále a pak se vracel zpět. Skála je tedy vzdálena 255 metrů od zdroje zvuku.

Proč děleno dvěma?

Protože zvuk letěl od zdroje zvuku ke skále a zpět, tak je nutno výpočet ještě dělit.

Příklad číslo 2.:

Zadání:

Bouřka byla vzdálena 25,5 km. Za jak dlouho od okamžiku, kdy se blýskne, uslyšíme hrom?

Zápis:

v = 340 m/s

s = 25,5 km = 25 500 m

t = ? (s)

Vzoreček a výpočet:

t = s : v

t = 25 500 : 340

t = 75 s

Odpověď:

Během bouřky hrom uslyšíme po 75 sekundách (za 1,25 minuty) od té doby, co byl spatřen blesk.


Infrazvuk a ultrazvuk:

Ultrazvuk je vlnění s frekvencí větší než je tedy pro lidské ucho neslyšitelný. Jeho vlnová délka je menší než vlnová délka zvuku, proto je šíření ultrazvuku méně ovlivněno ohybem. Je méně pohlcovaný v kapalinách a pevných látkách.

Infrazvuk lidské ucho nevnímá. Infrazvuk s velmi vysokou amplitudou může i zabíjet. Často se používá v armádě.


Sonický třesk


© 2019 Mgr. Martin Janda, DiS., DiS., MLJ. - Na tento web se vztahuje zákon 152/a,b - jedná se o učitelský/žákovský web, který není součástí žádné školy. Pokud tak bude označen, tak bude postupováno, dle platného zákona. Stejně tak není dovoleno kopírovat obsah nacházející se na webových stránkách anebo na partnerském webu. 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky