Vánoce: 24.12.

Jedná se o křesťanský svátek, kde se oslavuje narození Jezíše Krista (Ježíš je historická osobnost, nejedná se o vymyšlenou postavu, jako je například Santa Claus apod.). Vánoce se rozdělují na několik svátků.

25.12. - Boží hod vánoční anebo také narození Páně se připisuje k tomuto datu. V USA Vánoce slaví právě v tento den. Evropané hlavní narození začínají oslavovat 24.12. Tento den se nazývá "Štědrý den" a je to jakási příprava na narození Krista. Bohoslužby poté vypukávají v půlnoci. K tomuto svátku se pojí řada dalších věcí, jako je koleda (děti obchází sousedy a zpívají písně), vánoční stromeček (tato tradice pochází z Německa), jesličky (místo, kde se narodil Ježíš Kristus), Ježíšek (největší symbol křesťanských Vánoc) a cukroví (celosvětová tradice).

Pálení čarodějnic: 30.04.

Pálení čarodějnic anebo také Valpružina či filipojakubská noc je svátek nesvátek. Je to lidová tradice, kdy se lidé scházejí k pálení ohňů a společenským zábavám - někteří se vydávají na posvátná místa a následně večer pálí ohně.

Ve své podstatě je to dne, který byl špatně pochopen a z lidštěn. V tento den křesťanští inkvizitoré upálili stovky mladých dívek, dětí a mužů a to z toho důvodu, že se údajně jednalo o čarodějnice. Celkem mělo zemřít na 5 000 000 lidí v celé Evropě. K masovému vyvražďování mělo dojít právě kolem 30.04. Schodou okolností v tento den Druidové slaví svůj svátek příchodu jara a varují před vstupem na posvátné hory zvané Sidhe.

Svátek sv. Josefa: 19.03.

Jedná se o křesťanský svátek, kdy se oslavuje snoubenec Panny Marie - sv. Josef.

Velikonoce

Jedná se o nejznámější křesťanský svátek na světě. Tento svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista poté, co byl ukřižován na hoře Golgotě (překlad: Lebka). s tímto svátkem je spojen i pohanský svátek, kdy se vítá jaro.

Tento svátek označuje jednak zmrtvýchvstání, tak i osvobození Izraelitů. Je to svátek, kdy se oslavuje postní období. Mezi symboliku svátku patří: Beránek (představuje Ježíše Krista), Kříž (nejdůležitější symbol křesťanů - dříve mučící nástroj), vajíčko (symbol nového života), kočičky (symbolizují palmové ratolesti), křen (symbolizuje hořkost anebo také hřebíky během mučení Krista) a mléko s medem, což symbolizuje dvojjedinost Ježíše Krista a provaz Jidáše Iškariotského, který prodal Ježíše.

Tři králové: 06.01.

Jedná se o křesťanský svátek, kdy se oslavuje Zjevení Páně (zjevení Ježíše Krista). touto událostí se připomíná více věcí: jednak klanění třech mudrců při narození Ježíše Krista v Betlémě, Ježíšův křest v řece Jordán a proměnění vody ve víno v Káni.

V tento den se také v kostele žehná voda, křída a kadidlo. Během bohoslužby se také ohlašuje stanovené datum Velikonoc, které se každý rok mění.

Hromnice: 02.02.

Jedná se o křesťanský svátek, který vypráví o tom, jak byl Ježíš Kristus uveden do židovského chrámu. Bylo to 40 dní po jeho narození. V chrámu byl poté nazván starým knězem Simeonem "Světlem k osvícení pohanů". Jedná se o den, kdy se světí svíce. A lidé se uvádějí do liturgického života - mniši, novicové, jeptišky apod.

1. Máj

Tento svátek rozhodně mezi křesťanské svátky nepatří - jedná se o politický svátek, který oslavoval všechny pracující na celém světě. V tento den by se nemělo pracovat, kromě složek IZS.

Tento svátek se začal oslavovat již v roce 1890. To znamená, že se nejedná o svátek komunismu, jak je také často nazýván. Tento svátek se slavil i během nacismus, komunismu i v kapitalismu. Oslavuje se dokonce i na celém světě. V rámci tohoto svátku se nenavštěvují kosteli ani žádná svatá místa - mezi pověry a tradice patří, že pokud se dva lidé políbí pod rozkvetlou třešní, tak se do roka ožení/vdají/registrují. Svátek práce se neslaví jen v USA, Kanadě, na Aljašce, v Austrálii, Sudánu, Kazachstánu - jinak všude jinde se slaví.

Zvěstování Páně: 25.03.

Jedná se o křesťanský svátek během něhož si lidé připomínají příchod Ježíše Krista v lidském těle. V tento den archanděl Gabriel navštěvuje Pannu Marii a zvěstuje jí informace o tom, že se jí narodí syn, který spasí svět.

sv. Václav: 28.09.

Jedná se o křesťansko-státní svátek, který jednak oslavuje českou státnost, významného českého krále, tak i křesťanskou postavu, která je zakotvena silně v historii. V den uvedený u nadpisu byl tento patron Čech a Moravy zavražděn v roce 935 n.l.

Den osvobození: 08.05.

V Rusku se tento svátek nazývá Den vítězství a je to svátek, kdy Sověti osvobozují část Evropy před nacismem. Poprvé tento svátek nechal ustanovit J.V. Stalin.

Září

Jedná se o devátý měsíc gregoriánského kalendáře, který má 30 dnů. Kolem 23. září začíná podzimní rovnodennost. Název tohoto měsíce pochází ze středověku, kde byl nazýván "zářuj". V tomto měsíci začíná období podzimní sklizně a také školní rok. dozrává ovoce, brambory, vinná réva a chmel. A v tomto měsíci se odehrává plno slavností zaměřených na sklizně. Na Moravě to je například vinobraní.

Dne 28. září je den sv. Václava, je to státní svátek.

Prosinec

Jedná se o dvanáctý měsíc v gregoriánském kalendáři, který má 31 dnů. Dne 21. anebo 22. se slaví dle staré pohanské tradice zimní slunovrat - Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce a noc je nejdelší. V tomto měsíci se také slaví Štědrý den a Silvestr.

Březen

Jedná se o třetí měsíc v gregoriánském kalendáři, který má 31 dnů. Český název pochází z rašení pupenců na břízách. Tento měsíc se také zvířata dostávají do březí. Dne 21. března začíná jarní rovnodenost.

Červen

Jedná se šestý měsíc v gregoriánském kalendáři, který má 30 dnů a kolem 21. června začíná na severní polokouli léto. Název je odvozen od červenání ovoce a od sklízení jahod. V tento měsíc končí školní docházka.

Říjen

Je to desátý měsíc roku, dle gregoriánského kalendáře, který má celkem 31 dnů. Název měsíce je odvozen z římského kalendáře.

V tomto měsíci pokračuje ve střední evropě podzimní sklizeň a na našem území se tradičně oslavuje tzv. "posvícení". Termín "posvícení" ve své podstatě označuje "posvěcení". Tento měsíc je v katolickém náboženství věnován Panně Marii a Andělům střážným - pokud se lidé v tento měsíc modlí k růženec, tak to má dle pověsti velký význam.

Leden

Jedná se o první měsíc dle gregoriánského kalendáře, který má 31 dnů a jeho název pochází od "ledu" - dříve byl tento měsíc označován měsícem "vlka" - z důvodu, že se mimo města pohubují směčky vlků. V tento měsíc se slaví Tři králové a to 6. ledna. Leden začíná vždy stejným dnem v měsíci.

Duben

Je to čtvrtý měsíc gregogoriánského kalendáře, který má 30 dnů. Název tohoto měsíce pochází od slova "dub". První den v měsíci se nazývá "apríl" a lidé si mězi sebou dělají legrácky.

Červenec

Jedná se sedmý měsíc gregoriánského kalendáře, který má 31 dnů. Tento měsíc začínají dvouměsíční prázdniny a odpočinek od školy. V tomto měsící se sklízí ovoce, co je už zralé.

Listopad

Jedná se o jedenáctý měsíc gregoriánského kalendáře, který má 30 dnů. Začíná stejným dnem v týdnu, jako březen. Název měsíce je odvozen od padání listí, které do toho měsíce typicky patří. V minulosti byl tento měsíc poslední, teprve až v roce 153 př.n.l. byly přidány další dva měsíce. Dříve se dokonce i v tento měsíc slavil Štědrý den.

Dne 17. listopadu se slaví státní svátek, který se jmenuje "Den boje za svobodu a demokracii" a vztahuje se k pádu komunistického režimu v roce 1989.

Únor

Jedná se o druhý měsíc dle gregoriánského kalendáře, který má 28 dní a v přestupném roce má 29 dní. A dokonce třikráte v historii měl i 30 dní. Název je odvozen od ledových ker na řekách, kterým se říkalo "únoř". Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu, jako březen a listopad.

Květen

Květen anebo také "Máj" je patým měsícem gregoriánského kalendáře, který má 31 dnů. Již od středověku je tento měsíc spojován s lidovými oslavami - stavění májek, pálení čarodějnic a je měsícem lásky.

Srpen

Tento měsíc je dle gregoriánského kalendáře osmý a má 31 dnů. Měsíc odvozuje svůj název od "srpu", což je nástroj používaný v zemědělství při sklizni obilí - při žních. Tento měsíc byl několikráte změněn.

- Gregoriánský kalendář -