Čtvrtý rozměr

Čtvrtý rozměr (4D) je abstraktním pojmem, který vznikl poté, co matematici a filozofové zobecnili pravidla trojrozměrného prostoru. Tento rozměr vědci zkoumají již řadu let.

Čtvrtý rozměr jako takový vzniká tak, že se pravidla vektorů a souřadnicové geometrie uplatní na prostor o čtyřech rozměrech. Čtyřrozměrný vektor, který je uspořádaný čtveřicí čísel lze chápat jakožto bod, co je umístěný v čtyřrozměrném prostoru. Algebraicky vzniká tak, že se pravidla vektorů a souřadnicové geometrie uplatní na prostor o čtyřech rozměrech. Jedná se ve své podstatě o euklidovský prostor, který má metriku i normu - přidaný prostor se v žádném případě neliší od ostatních.

Nutné je si uvědomit, že euklidovský prostor nemá nic společného s časoprostorem, to znamená, že ve 4D světě plyne čas stejně, jako ve 3D. Jedná se však o jiný rozměr a prostor.

Historie o 3D a 4D světě hovoří tak, že se o těchto rozměrech svět dozvěděl již v 19. století, v roce 1827 si několik vědců uvědomilo, že žijeme ve 3D světě a je možnost existence i 4D světa. O výzkum 4D dimenze se nejvíce zasloužil Charles Howard Hinton, který o této dimenzi napsal přímo i publikaci.

Vlastnosti 4D světa: dvě roviny mohou mít společný jeden anebo více bodů. Ve 3D světě průsečík dvou různých rovin neexistuje - může být zde ale přímka či rovina, pokud jsou všechny body totožné. Příkladem 4D dimenze jsou například otáčivé dveře - turniket: v každém okamžiku uzavřou části turniketu nějaký prostor, ale vždy tímto prostorem lze projít v jakémkoliv čase. Křídla turniketu vytváří jakousi pohyblivou komůrku, do které můžete vstoupit a po dalším otočení je komůrka uzavřena - a opět se otevře na druhé straně.