Francie 1789

Velká francouzská revoluce 1789
Vznikla z důvodu velké nespokojenosti lidu a měšťanů s doposavadní vládou tzn. před rokem 1789. Lid si stěžoval na nesmyslné zákony a politické kontroverze, které byli v režii tehdejší královské rodiny. té době vládl Ludvík XVI. z rodu Bourbonů. Cílem lidu bylo odstranit starý režim. Velká francouzská revoluce začala v roce 1789 a trvala až do roku 1799. Následně poté se vlády ujal Napoleon Bonaparte, který pocházel ze starodávného hraběcího (ze strany matky) evropského (italského) rodu Collaltů. Příbuzní Napoleona se dokonce usazují v 16. století na Moravě a zde žijí do dnešní doby.
Před rokem 1789 došlo ke státnímu bankrotu a Francie byla v krachu. Docházelo také k dalším vlivům, které vyvolávali pochybnosti u lidí a obavu o svůj život. Explodovala totiž sopka Laki na Islandu a svým kouřem zahalila široké okolí. Na to král Ludvík XVI. svolal generální stavy a snažil se situaci řešit. Revoluce byla nevyhnutelná. Následně na to došlo k Národnímu schromáždění, kde došlo k dalším restrikcím. K tomuto schromáždění se připojila i většina šlechty, která přísahala věrnost státu. Církevní hodnostáři odmítli a bylo jim zakázáno kázat. Stejně tak odmítl i papež.

Bastila a její pád
Jednalo se o pařížskou pevnost, která byla postavena v roce 1383, začala se stavět již o 13 let dříve. Cílem této pevnosti bylo chránit francouzský lid proti Angličanům. Od 15. století se pevnost začala využívat spíše k věznění lidí - své msíto zde našel třeba markýz de Sade. Cílem věznice bylo oddělit veřejnost od sexuálních deviantů. Dne 14.07.1789 došlo k dobytí Bastily. Došlo k tomu z důvodu, že Pařížané potřebovali získat střelný prach pro revoluci. Bitva o Bastilu trvala celkem pět hodin. Po dobytí se ve vězení nacházelo jen sedm zločinců. Jedním z nich byl šlechtic obviněný ze znásilnění nezletilé neteře.
Vězni si svobodu neužívali moc dlouho. Pařížský lid neměl za cíl osvobozovat pravomocně odsouzené vězně za delikty proti lidskosti a tak vězně nechali přesunout do blázince v Charetonu. Dne 15.07.1789 byla Bastila stržena. Kameny ze stavby byly použity na stavbu mostu Concorde a klíč od věznice se stal symbolem svobody a byl markýzem de La Fayette předám americké vládě. V té době byl prezidentem Washington. V současné době je na místě, kde stála Bastila stanice metra linky 1.
Od roku 1880 se stal 14. červenec státním svátkem. I přesto, že se začal slavit již v roce 1790.

Alessandro Cagliostro
Jednalo se o italského obchodníka a cestovatele, který se často nechal oslovovat "pane hrabě", šlechtický titul však nikdy nezískal. Byl považován také za vynikajícího léčitele, lékaře a okultistu. Často během svých cest navštěvoval své přátele. Byl také členem zednářské lože, která byla inflirtována v politické situaci kolem revoluce ve Francii. Měl mnoho manželek - ve své podstatě v každém městě měl jednu manželku a nespočet dětí. Jakmile cestoval Francií, tak se vždy zastavil za svým nejlepším kamarádem St. Germainem na jeho zámečku Sully, kde pořádal čajové dýchánky s vyprávěním.

Madame de Pompadour
Madame de Pompadour anebo také vlastním jménem Jeanne-Antoinette Poisson se narodila v roce 1721 do měšťanské rodiny (její původ byl však sprostý). Během svého života se věnovala umění a vzdělávání. Byla velice krásná a měla mnoho milenců - dokonce si jí vybral i sám král Ludvík XV. Mezi její milence se řadili mocní muži, jako třeba i samotný papež, kardinálové, princové, vévodové a vojevůdci. Díky svému vlivu dokázala ovlivnit chod revoluce a zajistit odsun potřebných lidí do USA. zemřela v roce 1764 na zápal plic a vysokou horečku. Samotné revoluce se nedožila.

Alexandr Francoa St. Germain
Alexandr Francoa St. Germain
Markýz de La Fayette
Papež Pius VI.
Ludvík XVI. Bourbon
Kardinál Armand de Richelieu